DOLNÍ PATRO pěchotního srubu N-S 82 "Březinka"

 

 

Umývárna a WC

Tyto prostory měly být využívány jen v době boje. Jsou zde dva splachovací záchody oddělené železobetonovou příčkou. Každý záchod měl úzké vzduchotěsné dveře. Pod podlahou je skryta odpadní jímka OMS, složená z vyhnívací a usazovací nádrže. Tento systém zajišťoval rozdělení odpadu na pevný a tekutý. Tím se zabraňovalo možnosti ucpání odpadové trubky. Tekuté odpady odtékají kanalizací ven z objektu do tzv. revizní šachty, která umožňuje přístup k odpadní trubce i z vnější strany objektu. Revizní šachtu v podobě železobetonového válce nalezneme těsně u čelní stěny objektu. Hrdlo šachtice je uzavřeno litinovým poklopem. Odtud jsou svedeny splašky trativodem do svahu.

Umývárna je vybavena žlabem, dvěma kohoutky a 200 litrovou spotřební nádrží s vodoznakem. Nádrž je doplňována ze zásobníků v horním patře objektu.

 

Filtrovna

Březinka se může pochlubit jako jediný objekt opevnění v České republice plně funkční originální filtrovnou. Vybavení filtrovny zahrnuje tři sady protidýmových a protiplynových filtrů. Zařízení doplňuje dobový ventilátor, který funguje na elektrický i ruční pohon. Vzduch je nasáván zamřížovaným otvorem umístěným vlevo za vchodovou mříží ve vstupu do objektu. Dále je veden do prachového filtru. Při běžném provozu vzduch pokračuje přes ohřívač a ventilátor do jednotlivých místností objektu a je vyfukován z výdechů pod tlakem. Přetlak vyháněl zplodiny vzniklé při střelbě ven z objektu a zabraňoval proniknutí jedovatých plynů při chemickém útoku střílnami dovnitř do srubu. Nucená cirkulace obnovovala vydýchaný kyslík a doplňovala potřebný vzduch pro agregát a zbraně.

Při chemickém útoku byl ve filtrovně přerušen krátký oběh a vzduch zvenčí byl veden místo přes ohřívač přes protidýmové a protiplynové filtry. Snížil se tak sice výkon ventilace, ale zato vojáci nemuseli být v objektu v plynových maskách. Při plynovém režimu se přednostně větralo horní patro, protože zde vznikalo nejvíce zplodin.

Plynový útok by byl sice nahlášen zvenčí, ale dá se předpokládat, že jisté měřící přístroje by k takovému účelu měla i osádka srubu. Proto je ve filtrovně umístěn také detektor na sledování plynů v ovzduší. Chemické filtry obsahují aktivní uhlí, protidýmové jsou vybaveny papírovými vložkami. Při běžném provozu byl výkon ventilátoru 2200 m 3 vzduchu/hod., při plynovém provozu se výkon snížil asi na 1500 m3 /hod. Vzduchotechniku montovala v roce 1938 firma Ing. Otto Podhajský, a.s. Praha.

 

Sklad ručních granátů a světlic

Kruhová místnůstka pod šachtou levého zvonu měla sloužit k uložení speciálních ručních časovaných granátů vz. 38 a osvětlovacích raket. Granáty byly určeny pro granátové skluzy.

 

Ubikace pro poddůstojníky

Do ubikace se vešla jednopatrová postel pro dva muže, nevelký stůl, židle, police na výstroj a stojan s puškami vz. 24. Místnost je vybavena petrolejovou lampou, která sloužila jako nouzové osvětlení.

 

 

Místnost pro zemní telegraf

Mimo telefonu měl zemní telegraf sloužit jako další možnost pro spojení mezi objekty. Tento typ spojení využívá možnosti šíření elektromagnetického vlnění zeminou. Dosah zemního telegrafu nebyl velký. V dobových dokumentech se udává 1500 metrů s tím, že zaručeno je pouze 500 metrů. Taková vzdálenost však umožňovala spojení se sousedními objekty po levici i po pravici. Vycházelo se z toho, že v případě porušení telefonních kabelů za boje je lepší špatné spojení než žádné. Zprávy by telegrafista šířil po objektu prostřednictvím místního telefonního okruhu přes telefonistu v horním patře srubu.

V místnosti se v současné době nachází zařízení plně imitující funkci, kterou mělo v objektu plnit. Je zde i malý motorgenerátor na dobíjení akumulátorů, ze kterých je telegrafní přístroj napájen.

Elektrody zemního telegrafu měly být vyvedeny jedním ze dvou kabelových vstupů, nacházejících se ve strojovně. Druhý vstup sloužil pro kabel telefonu.

 

Strojovna a sklad PHM

V roce 1938 zde došlo k osazení 8 kW dieselagregátu, který měl zásobovat elektrickým proudem veškeré zařízení objektu. Zařízení strojovny doplňoval motorický ventilátor na odtah zplodin a nádrž na vodu pro chlazení motoru.

Agregát by neběžel denně, vojáci si museli svítit nouzově petrolejkami. Agregát by se používal za boje nebo v naprosto nezbytných případech.

Vedle místnosti pro agregát je malý sklad pohonných hmot, ve kterém bylo umístěno palivo pro 14 dní provozu agregátu.

 

Ubikace mužstva

V místnosti bylo 6 jednopatrových postelí, tj. 12 míst na spaní. Vojáků zde však mělo být ubytováno celkem 24, proto se vojáci na postelích museli střídat. Odpočívat směla vždy pouze polovina mužstva, zatímco druhá vykonávala služební povinnosti. Celkový bojový stav posádky srubu včetně velitele byl 32 muži.

 

Sklad proviantu

K místnosti pro ubikaci mužstva přiléhá pod pravým zvonem kruhová místnůstka, která měla sloužit jako sklad proviantu. Zásoby jídla a pití byly propočteny na dobu 14 dnů boje v obklíčení.

 

Studna a vodoinstalace

Voda ze studny proudí do nádrží umístěných nad schodištěm. Další nádrže jsou na betonových podstavcích v místnosti u vstupu k levému zvonu. Všechny fungují jako malý vodojem a zásobují pomocí vnitřních rozvodů celý objekt vodou. Odtud se voda dostává do spotřební nádrže v umývárně, k záchodům a k nádrži na chlazení agregátu. Studna je hluboká 61,75 metrů.