Kronika KVH Náchod - rok 2001

Rok 2001 lze označit jako pracovně – oddechový.. Po loňském roce, který byl ve znamení široké spolupráce s ostatními spolky, bylo třeba se soustředit na některé připravené práce na Březince a sousedním Lomu. Počet členů se rozrostl na 39, což byl zřejmě historický rekord. K nárůstu členské základny došlo především díky tomu, že na únorové schůzi bylo přijato všech 8 bývalých členů KPČSO z Třebechovic, kteří se tímto spíš symbolickým aktem definitivně začlenili do náchodského Klubu.

Druhý lednový víkend se přikročilo k osazení obou vnitřních rámů kanónové střílny v levé střelecké místnosti Březinky. Že nebyly rámy právě peříčkem je více než jasné. Horní rám se zvedal podkládáním palet až se střílna dostala po tomto téměř „automatickém výtahu“ do výšky, kam až bylo třeba. Po prvním natlačení střílny do zdi se zjistilo, že šrouby vůbec nejdou k sobě. Nakonec se napotřetí podařilo chytit horní rám na čtyři šrouby. Zbytek šroubů bylo třeba naaranžovat, konečně střelba ze střílny předpokládána nebyla. Poté někoho napadlo osadit i spodní část, která byla zásluhou Luboše a Romana Kubečkovic odlita ve slévárně v Třebechovicích. Spodní část se osazovala nejhůř. Nejenže vysekaný prostor pro dolní část byl malý, ale zbytek se musel dosekávat ručně, protože kotouč na beton již jednoduše nebyl. Ale trpělivost přináší růže a tak se na poosmé podařilo střílnu vložit tak, jak bylo zapotřebí. Jen práce se protáhla hluboko do nočních hodin….. Další víkendy bylo o práci postaráno. Vyplnit volný prostor kolem střílny betonem, začít bílit místnosti, natírat oplechování, uklízet nepořádek atd.

10. února se členové KVH v dobových uniformách sešli na 4. c.k. plese v prostorech Městského divadla. KVH Náchod tak po delší době podpořil akci Spolku přátel vojenské historie Náchod, který se zabýval starší vojenskou minulostí Náchoda a kde působilo několik bývalých a současných členů Klubu.

Od února řešil Klub problematiku vnitřního fungování Klubu. Kritici z minulé výroční schůze sice věděli co kritizovat, ale nápravu nebyli schopni přes srdnatá prohlášení provést, případně přednést nějaké konstruktivní návrhy. Problémy řešili nakonec především kritizovaní, ale již bez emocí a s rozvahou. Každému bylo jasné, že je potřeba lecos změnit v hospodaření (voláno po větší přehlednosti a podrobnějších informacích), ve schůzovní činnosti (řada schůzí byla neusnášeníschopná, což blokovalo rozhodování v klubu), byla zahájena důsledná inventarizace majetku Klubu.

Neusnášeníschopnost schůzí se podařilo šalamounsky vyřešit až na říjnové schůzi, kde bylo dohodnuto pověřit nejaktivnější členy pracující na Březince sestavením tzv. „Provozní skupiny“, která měla být Klubem v rámci přesně daných pravomocí pověřena řízením Březinky jako muzea a oprávněním provádět nutné změny v rozpočtu. Vytvoření Provozní skupiny motivovalo uniformované členy Klubu ustavit „Uniformovanou skupinu“, která by tak v klubu získala zvlášť definované postavení. Toto uspořádání se krátkodobě ukázalo jako velmi efektivní a účinné, členská základna brzy tento systém akceptovala. Později bylo navrhováno i zřízení dalších skupin, ale prozatím k tomu s ohledem na nízký stav členské základny a názorovou neujasněnost nedošlo.

17. března se většina členů Klubu vypravila na další setkání pořádané pod hlavičkou Sdružení muzeí čs. opevnění pořádané tentokrát nováčkem ve Sdružení – Klubem vojenské historie Opava. Většina členů náchodského Klubu velmi ocenila práce provedené opavským klubem v jejich arealu v Milostovicích. Bylo zřejmé, že Březince u Opavy vyrůstá další konkurence (nebo bratříček ?). Navázaní bližších vztahů obou (byť vzdálených) organizací ještě do budoucna měla v mnohém nést své ovoce v podobě oboustranně prospěšné spolupráce.

V druhé polovině března přišla dlouho očekáváná zpráva z Norska, že Norové se rozhodli kanón pro Březinku uvolnit. Norové nakonec vybírali z několika nabídek z Čech, ale zvítězila nakonec N-S 82 Březinka především díky pokročilému stadiu rekonstrukce a nejlepšímu byrokratickému zaštítění. Bylo třeba dohodnout se s Nory na nějaké výměně exponátů, prověřit možnost dovozu kanónu ve střelbyschopném stavu. Protože Vladislav Kruták při jednání o převozu neuspěl, byl pověřen jednáním o kanón Aleš Horák, v Norsku se jednání ujal nečlen Mario Kiriakov. Zprostředkovatelem na české straně se stalo díky vstřícnosti ředitele PhDr. Václava Sádla Okresní muzeum Náchod, protože příjemcem kanónu muselo být státní muzeum, byť muselo Norům podepsat, že kanón bude umístěn na Březince. Dlouholetý mlhavý sen členů Klubu o originálním kanónu začal po letech dostávat zřetelné obrysy.

Schůze z 23. března pověřila Petra Charváta a Aleše Horáka zahájit jednání o výkupu pozemků pod Březinkou. I když mnozí z řad bunkrologických organizací napadali závěry z loňské chrudimské konference jako neplatné, vše nasvědčovalo tomu, že ohledně pozemků armáda mluvila pravdu. Protože vztahy se současným majitelem pozemku byly více než dobré, bylo třeba jen přesvědčit majitele, aby se vzdal ve prospěch Klubu rodinného majetku, což samozřejmě vyžadovalo od Klubu slušné jednání a citlivý přístup.

18. dubna se část členů Klubu zúčastnila besedy s plk. ve výslužbě panem Otto Špačkem, který se v hospodě ve Studnici podělil o své válečné zážitky z doby, kdy plnil bojové úkoly jako vojenský pilot ve Francii a Velké Británii.

30. dubna se na Březince uskutečnil návštěvní den pro žáky náchodských škol. Členové Klubu s pomocí Roty Nazdar z Bakova připravili pro děti pestrý program spojený s návštěvou nejen Březinky a Lomu, ale též N-S 73 Jeřáb a lehkého objektu vzor 37 v Babí u Náchoda. Dětského dne se zúčastnilo na 400 dětí a učitelů. Zprávu o úspěšné dětské akci zveřejnil s pochvalou místní tisk.

Začátkem května se podařilo vydat díky spolupráci nečlena Ladislava Čermáka novou serii osmi pohlednic. V polovině května se část členů Klubu vypravila na výpravu do Starého Města pod Sněžníkem. Zajímavostí byla i návštěva tvrze Skutina, která poprvé otevřela své brány 5. května. 7. června se klubová uniformovaná jednotka zúčastnila slavnostní premiéry filmu Tmavomodrý svět, kde pomohla připravit úsměvné přivítání hlavním hereckým představitelům Vetchému, Hádkovi a Fialovi.

12. června došlo k další významné kanónové události. Na dvoudenní návštěvu Náchoda dorazila z Prahy delegace z Norska. V doprovodu Maria Kiriakova se na Březinku přijeli podívat pánové korvetní kapitán Jan-Egil Fjörtoft a major Bernt Prösch, representující norské Muzeum pobřežního dělostřelectva. Vzácní hosté si měli možnost prohlédnout nejen Březinku a Lom, ale zavítali též do klubového lehkého objektu vzor 37 v Babí, prošli Dobrošov včetně Jeřábu, byli vlídně přijati na náchodské radnici. Při klíčovém posezení na Lomu se Norové s členy Klubu dohodli na podrobnostech výměny exponátů. Norům se práce členů Klubu na opevnění v Náchodě velmi líbila a tak se rozhodli členům Klubu pomoci stůj co stůj. Bylo dohodnuto vyměnit kanón za vozidlo UAZ 69, který Norové mohli využít pro muzeum studené války. Současně měly být Norům předány ještě nějaké další drobnosti, které měly sloužit k presentaci náchodské linie opevnění v rámci expozice v norském muzeu na pevnosti Oscarsbourg. Veškeré finanční a organizační náklady měl nést pochopitelně Klub, nikoliv norská strana nebo Okresní muzeum v Náchodě. Všem stranám bylo jasné, že byrokratické průtahy mohou oddálit převoz kanónu o několik měsíců, ne-li let. Stanovisko Norů bylo jasné: „My nespěcháme“.

Večer pro členy Sdružení muzeí čs. opevnění Jan-Egil Fjörtoft přednesl v restauraci pod Montací přednášku o opevnění v Norsku a o využití bývalých československých kanónů v době okupace Norska.

Nepředvídatelná událost se stala týden po návštěvě norské delegace. Když se neděli v pozdních nočních hodinách vracel Petr Vlach domů z N-S 81 Lom, zahlédl běhat kolem Březinky nějaké postavy. Noční návštěvníci, když zahlédli světlo Vlachovy megabaterky, rychle vzali do zaječích. Petr Vlach s hrůzou v zápětí zjistil, že celá Březinka včetně protitankových překážek nad Březinkou je počmárána bílou barvou s nápisy „Anarchie“, „Benešovci“. Odstranění následků nočního útoku na Březinku stálo kromě značného úsilí i několik tisíc Kč. Nejhorší na útoku byla jeho zákeřnost. Uvnitř Březinky totiž nocovali dva přátelé z Ostravy, kteří přijeli pomoci se zajištěním průvodcovských služeb pro školní výlety ve všední dny v týdnu. Celý útok prospali, jen zázrakem uniklo počmárání jejich auto. Není divu, že jejich nezištná pomoc Březince vzala do budoucna za své.

Ve dnech 5. až 6. července vyjelo 8 členů Klubu na poznávací výjezd na jižní Moravu. Zaměřili se především na lehká opevnění, nálada i počasí byly skvělé.

Uniformovaná jednotka 7. července pomohla Železničnímu muzeu s jízdou historického mobilizačního vlaku. Uniformovaná jednotka vybavila plošinový vůz kulometem v protileteckém postavení, na akci se sešlo celkem 8 uniformovaných členů Klubu. Kronika popisuje, jak při jedné zastávce byla zmrzlinářka natolik okouzlena jedním z vojáků v dobové uniformě, že při vytáčení strojové zmrzliny do kornoutu vytvořila jakousi maxiporci pro slona.

Během letní brigády se podařilo svařit nádrže na vodu určené k umístění k levému zvonu a vybetonovat sokly pro osazení závory ze Žďárek. Samotné osazení závory se ukázalo jako pořádný oříšek, který nakonec vyřešil až o rok později František Vyšohlíd, alias Tatík. Ten přišel na Březinku vypomoci z Boudy. Kromě své pověstné šikovnosti si získal mnohé členy Klubu svým kulinářským uměním.

Kronika podrobně zachycuje červencovou oslavu narozenin Petra Charváta, který podle obrázků dostal od členů Klubu svou vlastní Březinku – upečenou z dortového těsta a s čokoládovou a marcipánovou polevou!

Kronika připomíná účast členů Klubu na akci „Cihelna“ u Králík, kde se s chutí vyřádila desetičlenná uniformovaná jednotka Klubu, když už se na Březince akce pro letošní rok neplánovala.

Ve dnech 21. až 28. září se tříčlenná skupinka z Klubu vypravila na Maginotovu linii. Poslední větší akci roku se stala účast uniformované jednotky na Dni veteránů 11. listopadu na Dobrošově u pomníku padlým v obou světových válkách, kde v mrazivém ránu členové Klubu společně se starostou města Náchoda a zástupci Armády České republiky vzdali čest těm, kteří v boji za československou svobodu ztratili své životy.

Zpráva o činnosti KVH Náchod za rok 2001 konstatuje, že Březinkou prošlo 19910 návštěvníků a na jejich provedení bylo zapotřebí 2465 hodin. Do rekonstrukce obou objektů bylo věnováno dalších 5695 hodin. Zájem o Březinku předčil očekávání, členové Klubu zase s napětím očekávali, jak dopadne jednání o převozu kanónu. Netušili, že největší kanónové překvapení je ještě před nimi.

Do Nového roku vstupoval Klub s novým výborem ve složení Charvát, Horák, Vlach, Zajíček a Nývlt. Předsedou byl zvolen Petr Charvát, byla vytvořena nová funkce správce inventáře, kterou na sebe vzal Martin Pištora. Výroční schůze díky očekávaným změnám a diskusím měla bohatou účast, na schůzi se z 38 členů sešlo celkem 29 členů. Vše probíhala nad všechna očekávání klidně, přesto se jednalo dle zápisu o zatím nejdelší výroční schůzi v historii.

 

Další perličky:

  • V zimních měsících osvědčená skupina Videojournal prováděla dotáčky na Březince do dalšího dílu bunkrologického „Dallasu“ alias Oživených pevností. Exponáty se stěhovaly sem a tam, radostně se vyřádila uniformovaná jednotka. Nejhůř při natáčení dopadl kameraman, který po ukončení prací upadl s kamerou v ruce ve svahu pod Březinkou na náledí a poranil si záda. Ovšem obrázky ze života Březinky vyšly skvěle!
  • Na výroční schůzi se členové Klubu dohodli, že přispějí částkou asi 6 tisíc Kč na základní kámen vložený do podezdívky opravované Jiráskovy chaty. I když se základní kámen nakonec objevil na poněkud potupném místě mezi okapovým odpadem a plastovou bednou Telecomu, je tam a je vidět!
  • Kronika se krátce pochvalně zmiňuje o klubovém lehkém objektu v Babí u Náchoda ve správě Jardy Martince. Nejprve se zde prý chladilo mléko z blízkého kravína, poté objekt sloužil jako zahradní sklep a nakonec je z toho pěkné muzeum.
  • Tolik kritizovaná Česká pošta občas dokáže zázraky. V klubové kronice je nalepená obálka, kde na místě adresáta je psáno: „Pan Franta, Pevnostní srub Březinka, 547 01 Náchod – Běloves“. Překvapivě dopis našel schránku Petra Charváta a Franta dopis dostal!